Jak šel Koblížek na vandr :-)

Já jsem Koblížek, z mouky dělaný, smetanou mísený, na másle smažený, na okně chlazený. Dědovi jsem utekl, babičce jsem utekl, a tobě uteču taky!
 
8.9.2014  Naše již páté setkání s našima dětma zanechalo radost o kterou se musím podělit - vyprávění pánečků o našich štěňatech smiley
Damiánek ve svých pěti měsících dělal společníka šestiměsíčnímu miminu. Nejprve se trošku tahali o hračky, později se skamarádili tak, že vyloudili smích u všech dospělých. Dvě "štěňata" rozesmála celou rodinu laugh
Pobavilo i vyprávění jak Peggy najde vodu, i tu nejšpinavější louži musí prozkoumat a patřičně se v ní vyrochnit - Peggy se koupala a panička ji chtěla odvolat. Ovšem jak se přiblížila k vodě Peggi ihned odplavala. Pomohlo až ukrytí paničky za strom a sprosté odlovení psa. Haha, znám to od Valči - vodu najde i na Sahaře a v každé se vykoupe laugh
Týnka si ráda zaštěká a chudinka malá je přivolávána slovy ta uřvaná domů a ona na to slyší cool Je taky Valinčina při "svých dnech" potřebuje nutně chlapa a dělá co umí, aby ho sehnala laugh
Coco je prý naprostý pohodář. Za kamarády má dva rotvajlery.
Malá zrzka Kelinka zůstala stále stejně zvědavá a nemá ráda "dělení smečky" - odejde-li někdo stále ho vyhlíží a prozpěvuje u toho.
Myslím, že z toho vyprávění je poznat, jak psíci zapadli do rodin a jsou milováni i s jejich nedokonalostmi. Tady se určitě povedlo najít prima lidi a nám kamarády a o to nám hlavně šlo. Děkujeme za lásku dávanou těm našim psiskům.
 
19.12. 2013 Věříte na kouzlo Vánoc? Přesně před rokem vykouzlilo domov jedné malé chlupaté kuličce, které jsme dali jméno podle dne v kalendáři - Ester smiley Dnes tedy slaví své první přivezeniny, svátek i Ježíška kiss
Před rokem podvyživená, strašně smradlavá, se svrabem, dirofilariemi a zlomeninami na tělíčku i dušičce. Lidských nohou se bála tak, že se mohla přerazit jak utíkala ...
Dnes voňavá, milovaná, patřící někomu koho bude bránit ze zálohy před každým vetřelcem smiley, milující ruce jak s pamlsky tak hladící. Zkrátka žije svůj obyčejný psí život heart Trošku rozmazlená, aby dohnala co dosud neznala.
Už taky zná to kouzlo Vánoc - stromeček, dárky, psí cukroví. Moc děkuje všem, kdo ji pomohli a naše poděkování samozřejmě přidáváme též.
 
1.1.2013 Zítra u nás bude Esterka dva týdny. Máme ji v dočasné péči, přišla k nám z množírny pejsků a vypadala jako chlupatá hromádka neštěstí sad Musím přiznat, že jsem doposud něco takového neviděla a dost to se mnou zacloumalo. Lidská krutost, bezcitnost a hamižnost jsou v tomto případě vražedná kombinace.
Z auta jsem vyndala cosi smrdutého, přilepeného k zemi a klepajícího se strachy. Donesla jsem ji domů - zatím do izolace, aby nějakou nemoc nedostali naši psíci. Hned jsme ji vzali k veterináři a výčet neduhů a zlomenin nebudu zmiňovat. Silně podvyživená - 5,50kg. Dostala léky na oči, kapku za krk proti všemožné havěti - různé druhy červů.
První dny moc nežrala, jen ležela a spala a já se bála, že to nezvládne sad Pak jsme ji vzali mezi smečku, jen si čuchli a žadný velký zájem. Jméno dostala Ester - v ten den nám ji přivezli. Při koupání jsme na ní mohli vyučovat anatomii psí kostry,divili jsme se, že ji ty nožičky vůbec udrží. Hrozně se bála lidí, museli jsme hodně pomalu, chodila stále za někým a s úprkem utíkala při otáčce - asi do ní kopali. Prudkého nakročení se moc bála crying
Ester začala baštit namočené granulky s troškou masa a moc ji chutná a začíná to být znát. Dnes když sedí už drží hlavu vzhůru a tím zmizel hrb ze zad (vystouplé lopatky). Ráda se mazlí a už si umí říct i o zvednutí na gauč. Hlavně začala úžasně vrtět ocáskem smiley Naše holky jsou dobré učiteky a Ester si na lepší rychlé zvyká. Venčení je taky bez problému, jen s ní na ten dvorek musím - jinak sedí u dveří a nikam nejde. Stále chodí za mnou, je to mazlíček, vděčný za trošku lásky. Přes všechno utrpení se z ní stává veselý pejsek, už začíná poskakovat i přes špatně srostlou zlomenou nožičku. Za dva týdny je z ní jiný pejsek yes
Nesouhlasím s takovým množením pejsků, ale těm již narozeným by  se mělo pomoct. Moc si vážím lidí, kteří se v této oblasti angažují a pomáhají, mělo by jich být víc a méně těch lidských bestií...
 
8.10.2012 Naše Valinka
Tak koukám do ohrádky na ty naše mimina a vzpomínám oč byla větší jejich maminka před víc než pěti roky.
Byla půlka března a my jely s dcerama do Prahy pro "naše štěně" smiley Po kuchyni běhaly poslední dvě fenky RU a BT, paní chovatelka nám pečlivě vysvětlila jak s mimčem zacházet smiley Cestou zpět jsme všechny jen koukaly do tašky co dělá naše Valinka.
Doma jsme ji daly do pelíšku, ze kterého hned vyběhla, a jala se ochutnávat všechny členy své rodiny laugh Takové malé baculaté šídlo. Přivezly jsme si andílka s čertem v těle devil Tak začala Valinka bydlet s náma, asi si nemohla zvyknout a začala si vyhrabávat cestu z obýváku na náves - přes zeď laugh To ovšem nevyšlo, páníček díru zadělal a tak to musela zkusit jinak - myslela si, že pošle zprávu přes internet cool a tři krát překousala v nestřežené chvíli kabel k netu. V prodejně se pan prodavač děsně bavil a poradil nám zastrčit kabel Valince - no jistě víte kam laugh Po čase myšlenku na návrat do Prahy vzdala a zvykla si na nás wink
Dcera přihlásila Valinku na první výstavu a moc jsme se těšily a to se nemá sad Vzala s sebou Valču do stáje a byl průšvih na světě - Montík přešlápl, Valinka se připletla a malá pacička to nemohla vydržet. Chudinka pískala my brečely lítostí a honem na veterinu. Pan doktor nohu zrentgenoval - byla rozdrcena. Operaci nedoporučil, že kostičky jsou moc malé a nedaly by se srovnat. Tak dostala na dva měsíce sádru a dnes to skoro není poznat yes
Měla u nás asi těžký začátek.  Pro nás je to ta nejlepší holka na světě i když právě teď po miminech líná, závoje na zadnici jsme ostříhaly před krytím, před porodem a zbytek po porodu cool Zkrátka do výstavní kondice má dost daleko avšak pro nás je krásná přes ty své ratolesti. Pro začátečníky je skvělou parťačkou - skoro sama se nakryje, dobře rodí a nás miluje zrovna tak jako my ji laugh Bude-li při nás stát štěstí a vše bude ok ještě jednou Valinku potrápíme a budeme mít vrh D, necháme si malou Valinku doma kiss
 
8.8.2011 Jak se Rikišák do Pátku dostal
Bylo nebylo kousek času do Vánoc a volala kamarádka, že na moravském klubu prodávají tříletého psa a že se nezdá špatný wink Když už jste psa měli, v naší smečce potom prostě chybí. Koukla jsem na inzerát a viděla zrzouna a nemohla jsem pochopit proč někdo prodává dospělého psa devil Zavolala jsem na uvedené číslo a slyšela, že paní končí s chovem kavalírů a zbyla ji jen stará fenka a Rikišák Kikišák. Pejsek nikdy nežil v bytě, byl by skvělý na dvorek surprise Domluvili jsme se na návštěvě. Při příjezdu běhal na dvoře ve sněhu a hned se běžel mazlit. Při kávě jsme se s bývalou majitelkou dohodli, že nám Rikiho půjčí na zkoušku, zda zvládne žít v bytě. A tak se stalo, že zrzoun přijel do Pátku cool
První den nám trochu označkoval kuchyň a dostal vynadáno. Koukal na nás trochu nedůvěřivě, neměl rád při mazlení se dotýkat čumáčku (má  ho sešitý - nasledek setkaní s australákem, ten ho neměl rád a nejraději by jej zakousl devil). Musel si zvyknout on na nás a my na něho heart Nemusí některé psí kluky, ale dá se to zvládnout a věřím, že časem to odbouráme úplně. Do naší holčičí smečky zapadl bez problému. Nakonec zapracovala i lítost. Zrátka koncem ledna jsem paní zavolala a jeli psa zaplatit. Čekala jsem, zda s námi bude chtít jít nebo zůstat "doma". Šel s náma a vypadalo to, že rád a tak získal nový domov z kterého už půjde jen do psího nebe. Nacož dcera říká, že se bude divit, protože si určitě myslí, že už v něm je laugh
Začala mu trpělivá škola co se u nás smí a co ne, naše holky mu dost ukázaly a tak to nějak zvládl. Bál se chodit po schodech, bál se věcí hozených na zem a podlahy která cvakala laugh. S čistotou nemá nejmenší problém a na mazlení si rychle zvykl. K dnešku už je z něho pěkné tulidlo  a mazel. Po schodech se naučil a i vše ostatní umí. Určitě si nezaslouží bydlet na dvorku, je z něho prima kámoš a zdá se, že si to uvědomuje a snaží se nám tu lásku vracet heart Pavda je, že nebýt té oškivé události s Nelsonem nikdy by se k nám nedostal. Věřím, že je u nás rád, ale chvíli trvalo, než nám začal věřit, tady mu nikdo neublíží. Je to mazel a jsme rádi, že ho máme yes
 
1.11.2010 Právě dnes je tomu rok, co se narodila naše mimina, byla neděle a Valinka byla od rána neklidná - volali jsem kamarádce co máme dělat. "Jen klid to ještě nebude" zněla odpověd´a taky ano, přišlo poledne a Valča spokojeně spala. Začalo to asi v 19 h - kamarádka dorazila asi ve 20h a vše začalo. Po krátké přípravě se na ten náš svět přišla podívat Adélka - ve 20h 40 min. Po jejím vysušení a zvážení - 220g se narodil Antonio s váhou 207g to bylo 22h 5 min. Jako třetí přišla na svět naše Agátka s váhou 210g a bylo 22:22 skvělý čas laugh Artur - Bodie se narodil ve 23h 07 min s váhou 203g a měli jsme dva páry, jeden pár BT a druhý RU cool Podle ultrazvuku to mělo být vše - čekali jsme čtyři štěňátka. Valinka ovšem byla jiného názoru wink a přivedla na svět Alvina ve 23h 27min, vážil 209g. Valinka si k nim lehla a všichni spokojeně spali. Ráno se od mimin ani nenechala vyhnat ven, tak se šla vyvenčit až odpoledne. To jsme ji museli vyhnat - byla celou dobu skvělá máma.
A tak začala naše radost  i starost. Po dvou týdnech začala miminka koukat, pak se stavět na přední tlapky a začala ta správná švanda - už se začala okusovat a trhat jeden druhého laugh Začalo přikrmování a mimina rostla jako z vody a legrace přibývala. Na ty šarvátky se nedá zapomenout. Adélka byla děsná pokušiteka - vždy zahájila boj a přeprala všechny tři kluky. Takový malý ďáblík v ruby kožíšku devil Toníček to byl takový malý méďa - rád se mazlil, ale v boji vždy statečně obstál wink Agátka - malý zpátečník - odstrkovala se předníma a couvala, ta nikdy boje nevyhledávala. Artur-Bodie, malý lumpík, nikdy nestál mimo hru a nejraději spal v rohu ohrádky s tlamičkou nebo packou mezi dráty laugh Alvin byl malý čipera a velký bojovník - rád si zpíval laugh - naučil se výt a občas nás tím moc pobavil. Naše vymazlená mimina nás měla opustit a jít do světa - problém - nejlépe by bylo nechat si je všechny doma. No opravdu s těžkým srdcem šla štěňata do nových domovů. Dnes už víme, že se všechna mají moc fajn a jsou moc milována heart
 
1.9.2010 Nelson
První prázdninový víkend 2007 jsme si domů přivezli malou chundelatou kuličku s barvou kapučína a jménem Nelson. Jako všechny naše mazlíky si ho vyloudila Lucka, byla unešená jaké bude mít "chlapy" BH a RU. Ta malá kulička byl pěkný lumpík a stále někomu visel na nohavici nebo kousal židli popř. napadal ostatní členy smečky. Zkrátka mimino ze kterého byla celá rodina nadšená. Pak začala výchova a trénink na výstavy, což Lucka ráda. Na své první výstavě se v kruhu počůral, ale byl V1 a naše pýcha nebrala konce, ještě několik výstav a vždy jsme byli spokojeni. Docela se líbil a zdravotní vyšetření bylo taky OK. Vyrostl z něho krásný pes a prima ženich pro Valinku. Moc se nám líbylo, že máme vlastní pár. Nelson měl moc rád pohyb, běhal s Luckou u kola, vždy ji doprovázel na statek ke koňům. Temperamentní a úžasně mazlivý pejsek. Když měl potřebu se tulit skočil si na klín a vydal zvuk něco mezi mručením a vzdycháním. Doma měl přezdívku medvídek - podle toho zvuku (někteří medvídci taky mručí). Nejraději si hrál se štěkacím pejskem a plyšovým medvídkem. Neměl moc potřebu štěkat jen když spal na křesle a jeli popeláři, tak s položenou hlavou udělal baf,baf a na dvoře občas musel vyštěknout sousedovic Bena. Miloval procházky v polích a hlavně prolézat roští a sbírat bodláky do kožichu, v tom pokaždé vyhrál. Nezklamal ani jako táta - s Agátkou se honil každý den a stále spolu něco vymýšleli. Každý kavalír má svou povahu a proto se nedá nahradit. Stále nám chybí i když máme Agátku, což je půl Nelsona a půl Valinky. Na našeho malýho "chlapa" stále vzpomínáme a zapomenou se nedá.
 
3. 6. 2010 AGÁTKA
Naše malá slečna se nám narodila 1. 11. 2009 ve 22.22hod jako 3. mimino. Byla to taková malá myška s malou bílou tečkou na prsou. Nejprve se flíček zdál dost velký, ale jak Agátka roste, už to  má jen jako tajné mateřské znaménko - asi čtyři chlupy Moc ráda ji pozoruji jak lumpačí a říkám si: "Teď kouká jako Nelzík, teď prosí o večeři jako Valinka". 
A ačkoli je to nemožné, má něco i po Beráškovi  Moc ráda aportuje (v tom je neúnavná) a Berášek mě každé ráno doprovodil k verandě a Agátka to dělá taky. Nejmilejší hračka je provázek na kterém byl kdysi míč ... Měla jej přivázaný na židli a tak dlouho tahala, až se míč utrhnul a židle převrhla. Teď ho stále nosí s sebou a je moc šikovná, aby si po něm nešlapala vezme do tlamičky oba konce  Vyrůstá z ní stejný mazlík jako jsou oba její rodiče.
Učí se uplatnit a najít si své místo ve smečce - do toho jim u nás nikdo nemluví. Obdivuji Valinku jaká je hodná mamina, umí Agátku usměrnit, ale dost často jí i ustoupí. A z taťky Nelzíka se teď stal nejlepší parťák na psí hry. Vůbec nejlepší je, když všichni "dospěláci" loví Agátku  To psí mrně se ještě vejde za sedačku a odtamtud vykukuje a když nastane vhodný okamžik, tak sprintem vyrazí a smečka za ní  Žádný program v televizi není tak skvělý jako naši chlupáči.
Naše starší dcera Iva si zařídila garsonku a Agátka pojede na prázdniny do Prahy. Naše holky z vesnice to spolu zkusí ve velkoměstě. Uvidíme jak to zvládnou. Bude se nám všem stýskat, ale stále to jsou naše holky.
Právě teď má Agátka potřebu se přetahovat o ten provázek a to je důležitější, než nějaké povídačky Mladší dcera odvezla Nelzonka i Valču a to naše mrně potřebuje vybít energii
 
25. 5. 2010 Koblížkové
Moc se mi líbí vyprávění některých majitelů kavalírků, jak to všechno začalo. Tak u koblížků to bylo takhle: naše nejmladší dcera Lucie od dětství zbožňuje zvířata. Nejprve si vyprosila koníka Montyho, dokázala jej sama naučit poklony,lehnout si a s ní se zase postavit a ještě další kousky. V té době ji bylo asi dvanáct roků. Netrvalo dlouho a začala loudit znovu a to pejska. Padlo tedy rozhodnutí, že se o něj bude sama starat a spolu si vybereme rasu. Mě se líbili pudlíci, ale Lucka má kamarádku a ty mají kavalírky v barvě TR a BH. V lednu 2005 Lucka přiběhla ze školy, že k nám přijede Verunka s maminkou a jejich smečkou. Na něco tak úžasného se nedá zapomenout, vběhlo k nám pět flekatých psíků  Něco tak mazlivého jsem do té doby neviděla, hned měl každý člen naší rodiny nějakého na klíně. Zkrátka bylo rozhodnuto - koupíme si BH pejska, kterého měli na prodej, jmenoval se Bery.
Týden po té nám přivezli krásné voňavé štěňátko s největšíma  očima co jsem viděla. Bylo mu půl roku, byl v pubertě - nohatý s malou vrozenou vadou (zoubky), měl ještě trošku ty štěněčí vousy, ale byl náš. Nám se zdál být tím nekrásnějším pejskem na světě. Lucka si ho vzala do pokojíčku a začala si ho vychovávat. Berášek nás měl všechny rád, ale ji zbožňoval. Brala ho s sebou i na vyjížďky sMontym.
Naučila ho vyskočit ze země  na koně. Musel ji opravdu věřit, že ho vždy chytne. Perfektně uměl aportovat, frisbee a trošku dogdancing. Moc jsme se mu nasmáli, jak je chytrý. Srdce měl obrovské - jako každý kavalír. Vše pro ni dělal s láskou, pro její  i naši radost by se přetrhl. Za pochvalu a bez tělesných trestů se naučil cokoli.
První problém nastal někdy v květnu loňského roku. Starší dcera si vzala brusle a Nelsona a já kolo a Beráška, že se půjdeme projet. První dvojice měla malý náskok, tak jsme je chtěli dojet, jenže Berášek po chvíli začal vrávorat, až upadl. Domů dojel v košíku a vše bylo ok. Po čase se to opakovalo, tak jsme šli k veterináři a dostali léky na srdce.
Léčba nezabrala, proto jsme šli na kliniku. Po různých vyšetřeních skončila léčba v Brně na klinice Jaggy. Na magnetické rezonanci zjistili, že má neosporu. Zatím ji neumí léčit. Nebo umí, ale s úspěšností pod 50 %. To bylo moc špatné, stále na něj vzpomínáme.
Něco pro zlepšení nálady - do budoucna si možná nějekou BH malou slečnu se jménem Beruška pořídíme. To se ještě  uvidí.
TOPlist